Z iniciativy vedení obce byla během pátečního svatováclavského podvečera v Kravařích na budově někdejší družstevní mlékárny odhalena pamětní deska místnímu rodákovi Kurtu Krolopovi. Vděčná obec tímto vzdala hold člověku, který miloval zdejší kraj a zároveň silou celé své osobnosti usiloval o kulturní dialog mezi Čechy a Němci.
Programu odhalení pamětníky desky byli přítomni vedle členů rodiny prof. Krolopa, syna Gaspara a manželky Reginy, také Dieter Fuchsenthaler z německého velvyslanectví v Praze, prof. Manfred Weinberg a Dr. Štěpán Zbytovský z Ústavu germánských studií filozofické fakulty Univerzity Karlovy či Dr. Anna Knechtel ze Spolku Adalberta Stiftera.
Syn Gaspar Krolop během své řeči připomněl, nakolik bylo pro jejich rodinu Kravařsko důležité a jek velkou roli hrálo i v jeho vlastním vyrůstání, kdy zde trávil s otcem každé prázdniny a společně navštěvovali památná místa v okolí. Někdejší spolupracovníci Dr. Knechtel a Dr. Zbytovský podtrhli humanistické rysy prof. Krolopa a jeho hluboký zájem o propojování kulturních světů Čechů a Němců.
Kurt Krolop se narodil v Kravařích v roce 1930. Po roce 1945 jeho rodinu stihl osud ostatních sudetských Němců, totiž vysídlení z Československa. Rodina Krolopových byla odsunuta do sovětské okupační zóny. Na univerzitě v Halle se Kurt Krolop věnoval studiím germanistiky, anglistiky a slavistiky a v roce 1957 se vrátil v pozici lektora německého jazyka a literatury na Univerzitě Karlově do Československa.
Od roku 1968 vedl oddělení pro výzkum pražské německé literatury v Československé akademii věd. Po roce 1970 byl donucen k odchodu do NDR a na deset let mu byla znemožněna vědecká práce. Do Prahy se Kurt Krolop vrátil po roce 1989 a vedl germanistiku na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Kromě toho působil jako hostující profesor na mnoha evropských a amerických univerzitách.
K jeho celoživotním tématům patřila pražská německá literatura, problematika česko-německých vztahů a kultury německé menšiny v Čechách. Kurt Krolop byl nositelem řady vědeckých ocenění a dlouhá léta byl také prezidentem Společnosti Franze Kafky v Praze.