Každé město má svou specifickou dominantu, kterou se může pyšnit. Česká Lípa může být hrdá na svůj Vodní hrad Lipý, který je nejen cenným historickým objektem, ale nabízí svým návštěvníkům po celý rok bohaté kulturní vyžití. S organizátorem blížících se Pašijových her, který si vzal tuto historickou cennost již před léty pod svá ochranná křídla, a patronem Vodního hradu Lipý Petrem „Bramborem“ Nárovcem si nejen o přípravách tohoto představení povídala Anna-Marie Neduhová.
Co vlastně znamená pojem pašije?
Utrpení.
Kde se vzal nápad uspořádat v České Lípě pašijové hry? Čím jste se inspirovali?
Pašijové hry tu hrávali studenti augustiánského gymnázia, které sídlilo v prostorách bývalého augustiánského kláštera, dnešního Vlastivědného muzea a galerie. A ty pašijové hry byly skutečně velkolepé. Studenti putovali po českolipských kostelích a před nimi sehráli vždy nějakou předem připravenou scénu z pašijového cyklu. Přemýšleli jsme, jakou další tradici, kromě Vánočních trhů, bychom tady mohli obnovit. A pašijové hry se nám jevily takovým vhodným námětem. Protože příběh o utrpení Krista je myslím aktuální v mnohém i v současné době.
Máte nějaký vzor?
Nemáme. Inspirovali jsme se samozřejmě i jinými pašijovými hrami, ale snažíme se to dělat po svém. Občas se setkáváme s názorem, že kopírujeme slavný film Mela Gibsona „Utrpení Krista“. Ale tak to není, protože stejně jako on vycházíme z předem daného scénáře, který je v Novém zákoně. Takže vlastně naším vzorem je Bible.
Připravit takto rozsáhlou akci musí být náročné. S jakými problémy se potýkáte?
Potýkáme se se dvěma zásadními problémy - nedostatkem peněz a lidí. Ale vždycky se to nějak vyřeší.
Kolik lidí se podílí na realizaci Pašijových her?
Každý rok se to mění, ale bývá to 40-60 lidí, včetně herců, komparzu…
Loni jste úspěšně vyměnili představitele hlavní role – Ježíše. Můžeme se i letos těšit na nějaké změny?
Letos se můžete těšit na nové obsazení vypravěče - Maří Magdalény, kterou bude hrát Anna Rusínková. A já si zahraju roli, kterou jsem ještě nehrál. A to Jidáše.
Co vás s touto rolí spojuje?
Jidáš zrovna není nějak oblíbená postava, ale myslím, že je klíčová. Bez něj by ten příběh vlastně nedával žádný smysl.
To si také myslím, je to moje oblíbená postava. Co si myslíte o tom, že Jidáš byl v podstatě obětní beránek?
Já si ani nemyslím, že by byl obětí. Otázka oběti je taková,.. Myslím, že věděl, že ho čeká určitý úkol. Stejně jako Kristus věděl, že půjde na kříž, tak si myslím, že i Jidáš podvědomě cítil, že musí Krista zradit. Myslím, že věděl víc, než ostatní apoštolové. Ale každý se na tuto postavu dívá jinak, takže nechávám na každém, jak si tuto postavu přebere.
Čeho byste chtěli dosáhnout?
Já osobně bych rád sehrál 10. ročník a byl bych rád, kdybychom při tomto kulatém výročí mohli sehrát představení dvě. První v tradičním pojetí a druhé večerní v současných kostýmech, se současnou živou hudbou, která by byla ušita na míru přímo tomuto představení. To je můj sen.
Takže něco ve stylu slavného muzikálu Jesus Christ Superstar?
No muzikál rozhodně ne, na to nemáme pěvecky. :-) Jde mi o to, že ten příběh je svým způsobem nadčasový a může se v podstatě odehrát i v současnosti. Ostatně si myslím, že spousta historických událostí se nám opakuje. Scénář většinou zůstává stejný, jen kulisy a kostýmy se mění.
Na co jste pyšní? A co se nepovedlo?
Na co jsme pyšní? Na to, že se nám tahle tradice povedla takto obnovit a že ji realizujeme již po deváté. Za to jsem rád, ale necítím se na to pyšný. A co se nám nepovedlo? Toho je spousta.
Loni mě absolutně okouzlil neopakovatelný gag s trojramenným křížem. Jak k němu došlo?
Únava materiálu a rozhodně to nebyl gag. A možná kříž nepřijal nového Krista. Ale technicky vzato se skutečně jednalo o únavu materiálu. Kristus s ním padá, zvedá se a on tím poměrně dost trpí… Ten kříž.
Co byste rádi vylepšili na Vašich hrách?
Určitě kostýmy. Hudbu. Chtěli bychom více herců a více stejně zapálených organizátorů jako jsem já.
Věříte, že po zemi chodil kdysi Ježíš Kristus?
To je rána pod pás. Možná vás to překvapí, ale já jsem stejně jako většina zúčastněných herců nevěřící. Problém je, jak si Krista představujete. Já si myslím, že někdo takový tady určitě byl, ale otázkou je, co ve skutečnosti dělal. Ale to bychom zabíhali do příliš teologických a filozofických disputací. A to si myslím, že není příliš vhodné. Domnívám se, že příběh, který tady máme, by měl být určitou inspirací. Navíc je tento příběh s naší kulturou úzce spjat po celá staletí.
A v nějakou vyšší moc věříte?
Příroda. Někdo tomu říká bůh, já sice ne, ale mám svoji vlastní víru. Ale nerad se dělím o takovéto věci.
Na co byste se chtěl Ježíše zeptat, kdybyste ho potkal?
Já myslím, že by mi nerozuměl, poněvadž česky nehovořil. Ale vzhledem k tomu, že je to syn Boží, ani bychom moc mluvit nemuseli. Stačilo by jenom na sebe pohlédnout.
Chcete něco vzkázat našim čtenářům?
Ať si v klidu užijí velikonoční svátky. Popřemýšlí a pomeditují. A ať nezapomenou v pondělí jít na pomlázku. A když budou mít v sobotu cestu okolo hradu, rádi je uvítáme na našich Pašijových hrách.
Děkuji za rozhovor.
Rozhovor vznikl během příprav letošních Pašijových her.